Další cesta do Ameriky před námi. Od svého kolegy, se kterým jsem se seznámil na klinice Jima Evanse ve Francii v roce 2008, jsem dostal nabídku dvou stipendií na Major League Baseball Umpire Camps (MLBUC). Po chvilce přemýšlení jsem oslovil Františka Přibyla, zda by měl zájem. Rozhodně to není laciná záležitost i se stipendiem. Kromě letenky si musíme zakoupit ubytovaní a stravu, takže se pohybujeme desetitisícových nákladech. Náklady byly hodně diskutovanou a rozhodující položkou. Nakonec jsme se rozhodli, že jdeme do toho a oslovili jsme i Vlaďu Richtera, zda nemá zájem a nakonec bylo rozhodnuto.

Absolvovat takovou dálku nás spojilo i v zájem vidět i něco jiného než jen MLBUC a tak jsme si naplánovali i pár dní navíc, abychom viděli i něco ze západního pobřeží. Po pátečním letu, který se pohyboval kolem jedenácti hodin z Amsterdamu, jsme konečně o půl jedné místního času dosedli na ranvej losangeleského letiště. Po tradičních procedurách jsme mohli říct, že jsme opravdu zde. První věcí, kterou jsme měli v plánu, bylo půjčit si auto. Díky internetu jsme měli auto již připravené, stačilo vyřídit pouze platbu a vydat se na cestu.

Našim plánem po příletu bylo co nejdéle vydržet a dostat se co nejblíže k San Francisku, které jsme měli v plánu navštívit jako první. Na mapě to možná vypadá jako kousek, ale jedná se asi o pětihodinovou cestu autem. V pět hodin tu už je taková tma, že se vám oči zavírají automaticky a pomalu přicházela krize z nedostatku spánku. Nakonec jsme to dokázali a dostali jsme se do dvou třetin naší cesty a zastavili jsme se u hotelu Best Western Apricot, kde jsme přespali.

Díky časovému posunu, jsme se probudili velmi brzo a byli jsme už i nedočkaví, čím nás přivítá San Francisko. Ještě nás čekala asi dvouhodinová cesta, která již probíhala v rychlejším tempu než včera. První zastávka nás čekala v Oaklandu u Oakland Alameda County Collseum a sousedící Oracle Arena, kde hrají Oakland Athletics a Golden State Warriors. Baseballový stadion byl již jako každý rok přestavený na americký fotbal, kde přes zimu působ Oakland Riders. Jediné co zde bylo otevřeno tak pokladna na lístky na basket. Baseballový, nyní teda fotbalový stadion byl dobře zabezpečen, takže se nedalo téměř nikde pohlednout na hrací plochu. Jen v některých místech byl vidět roh hrací plochy a ostře žluté fotbalové branky.

Další zastávkou byl již Golden Gate. Objížděli jsme celý San Francisco Bay, kde jsme míjeli proslulou věznici San Quentin a cestou jsme projeli čtvrtě, jako jsou Barkley a Richmond. Těsně před naším dalším cílem jsme projeli tunelem a už se nám otevřel pohled na první pilíř Golden Gate Bridge. Těsně před nájezdem na něj jsme sjeli z dálnice a vystoupali jsme na vyhlídku po pravé straně, kde bylo opravdu rušno, ale ten pohled a zážitky jsou už nezapomenutelné. Až jsme se dostatečně pokochali, tak jsme se konečně vydali na zdolání přejezdu tohoto proslulého mostu. Po přejezdu jsme uhnuli z hlavní silnice a přijeli jsme k pobřeží do oblasti přístavů. Zde se nám otevírá krásný pohled na vězeňskou pevnost Alcatraz a Golden Gate z jiné strany. Po krátké přestávce se dostáváme k hloučku turistů, kteří stejně jako my, obdivují konečnou stanici proslulé Cable Car dráhy.

Dále míříme na konec ulice Lombard Street, kde známá klikatá ulička, kterou si nemůžeme nechat ujít a projet si jí. Ještě před ústím této uličky je nádherný výhled přes Hyde Street na Alcatraz a strmé stoupaní Cable Car. Odtud vyrážíme hlouběji do centra, kde projíždíme čínskou čtvrtí a míříme na Market Street, kde parkujeme a procházíme pár obchodů. Na Powell Street je další konečná Cable Car a spousta performeru, kteří si snaží vydělat nějaký ten dolar. Děláme obhlídku přes Union Square a vracíme se pro auto a vyrážíme na AT&T Park, kde hraje San Francisco Gigants. Procházíme fanouškovský shop a snažíme se nahlédnout na hrací plochu. K našemu překvapení zde opět nacházíme přestavbu hrací plochy na americký fotbal. Po té co jej obejdeme, se vracíme k autu a rozhodujeme, že už vyrazíme nazpět.

Cesta trvá cca 4h. Vracíme se do Los Angeles, ale zastavujeme na domluveném místě asi 150km před městem v Best Western Heritage Inn. Zde uleháme k druhé noci po náročném dni a čeká nás Holywood a navečer registrace na kliniku.

8.11.2009

Po dvou hodinkách začíná předměstí Los Angeles. Silnice se rozšířila na šest pruhů a směřujeme k atrakcím velkoměsta. Stavíme se u Warner Bothers Studios a pokračujeme na Hollywood Blvd a Sunset St. Nenecháváme si ujít místní atrakce, abychom mohli říct, že jsme tady byli a vše jsme viděli. Pozorně čteme jména na všech hvězdách na chodníku slávy, abychom na někoho nezapomněli.

Po procházce sedáme do auta a lehce projíždíme Beverly Hills, abychom se zde otočili a jeli na opačný konec města na Dodgers Stadium. Zde se nám otevírá neuvěřitelná parkovací plocha okolo celého stadionu s nápisem na protilehlém kopci „THINK BLUE.“ Je vidět, že zde musela být nějaká akce pro fanoušky, protože spousta dělníku tam rozebírá stanové městečko. Máme štěstí, ochranka nás pustí i na tribuny stadionu v levém poli. Děláme několik neopakovatelných fotek a jdeme si něco koupit do Dodgers funshopu. Už se blíží náš čas a tak vyrážíme smět Long Beach. Na místním letišti si domlouváme prodloužení půjčení našeho auta na celou dobu pobytu a následně jedeme na už na hotel nedaleko tohoto letiště.

Jsme tady, Holiday Inn Long Beach Airport Hotel, z lobby sledujeme šipky, které nás vedou do registrační místnosti. Zde nás vítá Cathy Davis. Dostáváme různé formuláře na vyplnění, že se zříkáme je žalovat atd., jak bývá v této zemi běžné. Freddie Hernandez si dělá naši fotku a následně dostáváme balíček vybavení. Jedná se o tašku, dvě trička, čepici, místní průvodce, pravidla baseballu, MLB manuál rozhodčích, průvodce MLB rozhodčích a informace o kempu. Poté se jdeme ubytovat, lehce odpočinout a půl sedmé se scházíme v učebně. Zde zahajuje Rich Reiker celý kemp. Představuje nám celý tým lektorů, mezi které patří mimo spousta supervizorů a komisařů z Minor League a Major League hvězdy umpiringu jako jsou Bruce Froemming, Larry Young a Steve Rippley. Po jejich představení se představujeme postupně i my. Dostáváme instrukce, jak celá klinika bude vypadat, co nás čeká a nemine.

Kolem deváté končíme a odcházíme na pokoje a brzo spát, abychom se na první den plně fyzicky a psychicky připravili.

9.11.2009

Každý den má pevný řád. Snídaně od sedmi hodin do osmi. Od půl deváté začínáme dvouhodinovku v učebně na hotelu. První den začínáme s mechanikou a pravidly. Jako předkrm dostáváme lekci výživy a hydratace od Marka Letendra, který má na starosti rozhodčí MLB a nejen je z medicínského hlediska.

Poté se slova ujímá Larry Young, který má pro nás několik přednášek z pravidel. Mezi zásadní body, které zde probíráme je chycení míče a s tím spojené dobrovolné vypuštění míče, které je nutné správně posoudit, protože to rozhoduje o tom, zda byl odpálený míč opravdu chycen. Následuje spousta videí, kde vidíme právě tyto situace.

Následuje mechanika dvou rozhodčích, kapitola 2: Prázdné mety. Při výkladu používáme standardní manuál mechaniky dvou rozhodčích pro Minor League, tedy ten stejný, dle kterého jsme se učili na naší poslední klinice rozhodčích v ČR. Výklad je dolněn o multimediální projekci z veřejně dostupného DVD MLB Virtual Camp, který přesně odpovídá tištěné publikaci.

Po tomto vykladu nastupujeme do připraveného autobusu, který nás dopravuje do Major League Baseball Urban Youth Academy, přibližně dvacetiminutovou jízdou, která je doplněna videoprojekcí z MLB, kde vystupují rozhodčí. Jakmile dorazíme na zmiňovanou střední školu, tak si procházíme celý areál a seznamujeme se s tím, co se kde nachází.

Po průzkumu celého areálu si sedáme do sedaček hlavního stadionu, kde na hřišti probíhá další výuka, jak rozhodčí přichází na hřiště, jak to nemá vypadat, mítink na domácí metě, hymna. Následuje demonstrace mechaniky dvou rozhodčích při neobsazených metách, kterou jsme probírali teoreticky dopoledne v učebně. Po tomto výkladu následuje přestávka na oběd, který máme zde na hřišti. Následuje návrat na hřiště, kde si dáme rozhodcovský matrix pro rozcvičení, několik signálů a rozdělujeme se do tří skupin A, B, C a přesouváme se do tří stanovišť a postupně se na všech vystřídáme. Jedno stanoviště je v clubhousu, kde probíráme s Markem strečink speciálně určený pro rozhodčí. Dalším stanovištěm jsou dvě klece s nadhazovacím strojem, kde trénujeme vyhlašovaní a sledovaní nadhozů a vše se natáčeno na DVD kamery. Posledním stanovištěm je mechanika na hřišti, kde se pilují herní situace, které jsme probrali dopoledne v učebně a viděli před obědem při demonstraci lektorů.

Po návratu na hotel máme chvilku volna a jdeme se zapsat do pořadníku pro testy ImPACT, což jsou, pokud to nepletu, neurologicko psychlogické testy, které podstupují vždy všichni profesionální rozhodčí po nějakém úrazu hlavy. Tyto testy dokáží určit, zda jsou rozhodčí po zranění v normě vzhledem k reakcím a celkové koncentraci pro návrat na hřiště. Díky tomu, že se test používá i pro hráče v NHL, je test i v češtině, takže nám testování nebude ztíženo o angličtinu, protože v některých částech testů se jedná o rychlost.

Po absolvováni tohoto je již volno, čas na večeři a relax na další den.

10.11.2009

Další den začíná stejně jako předcházející den, snídaní a od půl osmé jsme zpět v učebně. Dnešní výuku zahajujeme videem s několika klipy, kde jsou rozhodčí zasaženi foulbally do hlavy. V profesionálním baseballu jsou tyto situace brány velice vážně a někteří rozhodčí to může vyřadit na dlouhou dobu v sezoně. Na videu si ukazujeme, kde rozhodčí dělají chybu ve svém postavení za domácí metou. Mark Letender nám vysvětluje dopady na tělo při těchto situacích. Bohužel nás musel opustit Larry Young kvůli úmrtí jeho matky, takže další výuky se ujali další instruktoři.

Z pravidel probíráme překážení a vysvětlujeme si toto pravidlo na různých situacích. Dalším pravidlem v našem zájmu je infield fly. I když se toto pravidlo zdá jednoduché, je toho hodně co nám o tom instruktoři mohou říct. V mechanice probíráme situace při obsazené první metě.

Po přesunu na hřiště máme opět jako v pondělí demonstraci probrané látky, teda v tomto případě mechaniky. Poté následuje oběd a přesun na hlavní hřiště, kde máme rozcvičku. Rozdělení do skupin zůstává stejné, jako minule pouze se přesouváme o stanoviště dále oproti pondělí. Začínáme natáčením a tréninkem postavení na domácí metě v pálicích klecích. Následuje stanoviště na hlavním hřišti, kde trénujeme mechaniku dvou rozhodčích při různých modelových situacích, které jsme doposud probrali z mechaniky dvou rozhodčích. Posledním stanovištěm je clubhouse, kde má Mark s námi lekci procvičování a strečinku.

Večer následuje video review neboli čekání dle pořadníku, kdy se dostaneme na řadu, abychom se mohli podívat na doposud natočené videa z pálících klecí. Od přítomného instruktora dostáváme dodatečné informace ke zlepšení našeho vystupování za domácí metou.

Kolem osmé večerní je již volno a vyrážíme do města na večeři.

11.11.2009

Středu začínáme opět v učebně. Rich Reiker nám vysvětluje průběh dnešního odpoledně, kdy proběhne simulovaný zápas na fungo odpaly. Chris Jones oznamuje nominace rozhodčích na jednotlivé půlsměny po kterých se budeme střídat.

Následuje přednáška a opravdu odstrašující video od Marka Letendera ohledne žvýkaní tabáku. Hlavně po uvedeném videu na tabák nemá nikdo chuť a je zřejmé, že k profesionálnímu baseballu tabák nepatří a i k ostatnímu baseballu by patřit neměl, protože se jedná o špatný zlozvyk, který přišel z historie.

Po této přednášce následuje ještě video ke včerejšímu překážení, kde je situace krásně vysvětlena v reálném zápase. Jelikož máme skluz v mechanice dvou rozhodčích, pouštíme se do výkladu v rychlém tempu. Probíráme situace při obsazené pouze druhé metě, pouze třetí metě a při obsazené první a druhé metě.

Program na hřišti je obdobný jako v minulých dnech. Po příjezdu máme demonstraci mechaniky a situaci na hlavním hřišti. Poté následuje oběd a následuje rozcvička. Opět jsme rozděleni do skupin, tak jak bylo řečeno na začátku s tím, že studenti, kteří byli ráno nenominování na zápas se účastní přednostně tohoto zápasu a následně se zapojují do dalších aktivit. Jedna skupina je vždy v pálicích klecích, kde se neustále trénuje postavení na domácí metě a sledování nadhozů. Druhá skupina je na malém hřišti, kde se probírají „nanečisto“ herní situace a mechanika. Zbylí rozhodčí, dle předem daného rozpisu mají, rozhodují po půlsměnách přípravný zápas, který je rozpalován instruktory. Po odpískané směně studenti přichází jednotlivě ke Stevu Rippleymu nebo Larry Revealimu, kteří jim sdělí to, co dělají špatně, co by měli zlepšit atd. Postupně se na všech stanovištích vystřídají všichni studenti.

Před odjezdem zpět na hotel nám byl představen a pár slov řekl prezident Minor League Baseball Pat O‘Conner.

Po odjezdu na hotel byla večer připravena videokonference s Richem Garciou, což je bývalý rozhodčí MLB a v současnosti hlavní supervizor rozhodčích pro MLB. Aktuálně byl v Arizoně na Arizona Fall League, kde sledoval a hodnotil práci rozhodčích. Ve svém programu si udělal hodinu čas na nás, kde pomocí moderních technologií odpovídal živě na naše otázky.

12.11.2009

Čtvrteční výuku začíná Dick Runchey. Vykládá o své kariéře a o možnostech rozhodčích, kde mohou pískat utkání v USA a jak se je propojeno IBAF, USA Baseball a nominace rozhodčích na tyto turnaje. Následuje z úst Chrise Jonese rozdělení nominací na dnešní zápas. Slova se následně ujímá Justin Klemm, který vysvětluje celou strukturu soutěží v Minor League Baseball. Dozvídáme se, jak probíhá hodnocení rozhodčích, jak dlouho rozhodčí působí v Minor League, co vše rozhodčích Minor League zajišťuje a kolik za to rozhodčí dostanou. Po této vyčerpávající přednášce následuje mechanika dvou rozhodčích s Larrym, se kterým probíráme situace při obsazené první a třetí metě a druhé a třetí metě. Celý výklad se téměř opakuje, protože je velice podobný předcházejícím situacím, pouze s jiným rozmístěním běžců.

Po přesunu na hřiště začínáme opět na hlavním hřišti, kde probíhá demo na mechaniku, kterou jsme probrali dopoledne v učebně. Následuje oběd a rozcvička na hlavním hřišti. Poté se dle skupin rozdělujeme na jednotlivá stanoviště. Jedna skupina jde do pálících klecí, druhá na mechaniku na malé hřiště a třetí má zápas po půlsměnách na hlavním hřišti. Tentokrát je zápas na reálný nadhoz a na reálné odpaly. Rozhodčí se střídají po zahrání tří autů. Zbylí sedí na tribuně a sledují tento zápas, případně na druhém hřišti probíhá něco obdobného, ale zde se školí rozhodčí v systému tří rozhodčích z místní NCAA. Pokud rozhodčí absolvuje zápas, přesouvá se na další stanoviště.

Před návratem zpět na hotel je nám představen nejvyšší muž Major League Baseball, prezident Jimmie Lee Solomon, který nám řekl pár slov.

Večer jsme se zapsali do pořadníku pro video review. Po jeho zhlédnutí a přijmutí připomínek od instruktorů byla večer připravena diskuse s bývalými rozhodčími Major League se Stevem Rippleyem a Martym Springstedem, kteří nyní pracují jako supervizoři rozhodčích Major a Minor League Baseball.

13.11.2009

Páteční ráno začínáme jako vždy v učebně na hotelu. Dostáváme instrukce, jak bude probíhat nadcházející den, Chris nám sděluje, kdo bude rozhodovat dnešní zápas. Následuje výuka mechaniky dvou rozhodčích, tentokrát při plně obsazených metách. Přichází řada i na demonstraci signálů, které používají rozhodčí. Dalšími teoretickými tématy jsou hry na výzvu, přidělování met a diskuse s manažery.

Po přesunu na hřiště následuje focení. Děláme skupinovou fotografii a pak jednotlivé skupinky, kdo má zájem. Po focení probíhá na hlavním hřišti již tradiční praktická výuka probrané látky v učebně, tedy situace a chovaní rozhodčích při plně obsazených metách. Dáváme si oběd a opět se rozdělujeme na tři skupiny. Jedna má rozepsaný zápas, druhá je v pálících klecích a třetí je na malém hřišti, kde se procvičuje komunikace s manažerem. Po absolvování jedné části se přesouváme do klece a následně sledujeme kolegy, kteří rozhodují zápas, případně reálný zápas NCAA na druhém hřišti, který probíhá v rámci školení místních rozhodčích NCAA.

Po návratu na hotel máme chvilku volno a následuje večerní sezení s Dickem Runcheyem, Davem Buckem a Gregem Streetem. Všichni tito rozhodčí mají zkušenosti s univerzitním baseballem, také s mezinárodním baseball, takže odpovídají na otázky ze stran studentů a doplňují je o své zážitky z baseballových hřišť.

14.11.2009

Poslední den kempu je trošku netradiční. Nemáme již teoretickou dopolední přípravu. Po snídani se ihned přesouváme na hřiště. Zde dostáváme instrukce ohledně rozdělení na jednotlivé půlsměny. Dnes se bude hrát po dvou zápasech na dvou hřištích, takže někdo dostane po dvou půlsměnách někdo dokonce i po třech. Ještě před zahájením jsme měli na hřišti přednášku o balku. Po jeho přednesu jsme zahájili zápasy.

V průběhu zápasů byl čas i na oběd a kolem třetí hodiny jsme vyrazili zpět na hotel. Odpoledně byl nějaký čas volno a v sedm hodin začal banket. Zde kromě jídla a placeného baru bylo předání certifikátů o absolvování kempu a velmi cenná tombola, kde se dali vyhrát originální bundy, trička MLB rozhodčích, hodinky, tašky MLB a spousta dalších věcí pro rozhodčí baseballu. Cen bylo opravdu hodně.

V závěru následovalo poděkování a loučení se všemi. Nechyběly památeční fotografie a nezbytné rozdávání kontaktů. Nyní lze již říct, že celý kemp je za námi a všichni jej zdárně absolvovali. Posledním bonusem je ještě získání několika stipendií na jednu z profesionálních škol rozhodčích baseballu, ale výběr se dozví pouze vybraní jedinci začátkem prosince přes email.

15.11.2009

Neděle je časem odjezdů a loučení. Jelikož nemáme v plánu se tak rychle vrátit, tak ráno vyrážíme ještě na jednu misi. Jedeme do Las Vegas a zde bych použil jednu frázi: „Co se ve Vegas stane, to tam také zůstane.“

Závěrem snad jen říct, že i když se jedná o základní skolení rozhodčích, tak mé zkušenosti říkají, že týdenní školení je optimální na probrání všeho základního tak, aby to studenti dokázali vstřebat. Tým profesionálů, kteří zde řídili celý kemp, byl perfektní a zpestření celého studování byl i úterní bowling, kterého se zúčastnili všichni studenti a instruktoři. Kdo může říct, že hrál bowling s Brucem Freommingem nebo Stevem Rippleyem. Myslím, že jen málo kdo. Rozhodně pokud mohu mluvit i za ostatní, jsme plni zážitků, nových vědomostí, které určitě nezůstanou jen nám a pokusíme se je předat na dalších klinikách, které se budeme snažit pro nejen naše rozhodčí pořádat. Příkladem toho může být připravovaná klinika Jima Evanse v Praze, která by měla být ve Velikonočním termínu příští rok. Podrobnosti jsou ještě v přípravě, ale budete včas informováni.